{A}{FG14}{C FF640100}Louis de Friant \ 
{FC12}{C FF707070}(1758 - 1829) \ 
{A}{C FF100801}Narodil se 18. z 1758 ve vesnici Morlancourt, 8 km jin od Albert, pobl eky Somme. Jako syn vrobce vosku vstoupil do Velk armdy v noru 1781 ve vku 22 let. V roce 1782 doshl hodnosti kaprla a v roce 1787 odeel do vsluby jako eta. Kdy vypukla Revoluce, vstoupil jako dobrovolnk do Velk armdy v Pai v z 1789. U 9. paskho praporu doshl v z 1792 hodnosti podplukovnka. Pot velel 2. brigd (61. a 88. oddlu) Desaixovy divize v Egypt a 21. ervence 1798 se astnil Bitvy o pyramidy. Pot pokraoval dl v Desaixov skvostnm taen hornm Egyptem. 4. z 1799 byl doasn poven na generla divize a jako velitel zastoupil Desaixe v hornm Egypt pot, co Desaix odcestoval, aby se astnil rozhodujcho, avak osudovho taen v Marengu. Friant hrl vedouc lohu pi potlaen velkch nepokoj v Khie mezi beznem a dubnem roku 1800. Byl potvrzen do hodnosti generla divize a v z 1800 jmenovn guvernrem Alexandrie. 8. bezna 1801 bojoval proti Britm u Aboukiru a v srpnu 1801 brnil Alexandrii. Spolen s Napoleonem se sthl z Egypta do Evropy. Dobe si vedl u Slavkova. Divize, kter velel, provedla hlavn der na neptelskou armdu a podailo se mu ji zastavit. Srdnat bojoval tak u Auerstadtu, Naselsku, Goliminu a u Eylau byl zrann. V srpnu 1812 byl navren do ela gardovch grantnk, zstal vak v ele sv divize. 17. srpna byl v bitv u Smolenska rann a vn zrann si odnesl tak bhem obsazovn vesnice Semenovskaja v bitv u Borodina 7. z 1812. V lednu 1813 se vrtil do Francie, aby se ze svch zrann zotavil. Na frontovou linii se vrtil v ervnu 1813, v ele divize starch gard stanul 26. srpna v bitv u Dran, 16.-19. jna u Lipska a 30. jna 1813 u Hanau. V noru 1814 velel prvn divizi starch gard. Zapojil se tak do bitvy u Waterloo, kde se mu dostalo cti, aby vedl posledn tok starch gard. Do vsluby odeel v z 1815 a zemel 24. ervna 1829 ve vku 70 let.